Individuální vs. skupinová psychoterapie: Jaký formát vám skutečně pomůže

Stojíte před rozhodnutím: máte vybrat individuální psychoterapii nebo skupinovou? Mnoho lidí si myslí, že jediná „pravá“ cesta je ta, kde sedíte sami s terapeutem. Ale co když vám skupina může pomoci víc než jedna hodina týdně? V České republice se 67 % ambulancí vůbec nezabývá skupinovou terapií, přestože výzkumy z let 1980 do 2020 jednoznačně ukazují: skupinová psychoterapie je stejně účinná jako individuální. A v některých případech dokonce efektivnější.

Co vlastně skupinová psychoterapie dělá, co individuální ne?

V individuální terapii máte 50 minut na to, abyste řekli terapeutovi všechno, co vás trápí. On vás poslouchá, klade otázky, pomáhá vám pochopit své myšlenky. To je silný nástroj. Ale má to i hranice. Když vám terapeut řekne: „Takhle tě vidí ostatní“, můžete si říct: „To je jen jeho názor.“

Ve skupině to není tak jednoduché. Když vám pět lidí, kteří nikdy neznáte, řekne: „Když to řekneš takhle, cítím se odmítnutý“, už to není jen názor terapeuta. To je realita. To je zpětná vazba ze života. A to je to, co skupina dokáže - ukázat vám, jak vaše chování působí na druhé. To není teorie. To je zkušenost, která vás mění.

Pro koho je individuální terapie skutečně lepší volba?

Není to tak, že skupinová terapie je lepší pro všechny. Některé situace vyžadují tichý, bezpečný prostor - a to je právě individuální terapie. Pokud máte akutní deprese, silnou úzkost, nebo právě prošli traumatem, může být skupina příliš přetížená. V takových případech potřebujete terapeuta, který vám dá plnou pozornost. Když se vám chce plakat, nechcete, aby vás poslouchalo šest lidí. Chcete, aby vás poslouchal jen jeden - a ten, kdo ví, jak se v takovém okamžiku chovat.

Individuální terapie je také lepší, když potřebujete hluboký průzkum vaší vnitřní světa. Když se ptáte: „Proč se mi vždycky stává to samé?“ nebo „Odkud se bere ta hrůza, když mě někdo kritizuje?“ - tam potřebujete čas, který vám skupina nemůže dát. 50 minut jednou týdně, plně zaměřených na vás. To je cenné.

Proč skupinová terapie funguje - a proč je levnější

Skupinová terapie není jen „více lidí v místnosti“. Je to komplexní systém. Většinou je tam 6 až 12 lidí, terapeut a sezení trvá 90 minut. Každý má svůj příběh, své boje, své způsoby, jak se snaží přežít. A právě v této směsici se dějí zázraky.

Když vidíte, že někdo jiný má stejné strachy jako vy - a přesto se mu daří - začínáte věřit, že i vy to můžete. To se jmenuje univerzálnost. Když někdo z skupiny řekne: „Já taky jsem se cítil jako odpad, když jsem byl malý“ - vy si řeknete: „Tak já nejsem šílený.“ To je léčba, kterou nemůže poskytnout ani nejlepší terapeut.

A je to levnější. V ČR stojí individuální hodina 800 až 1500 Kč. Skupinové sezení: 300 až 600 Kč. To znamená, že za stejnou částku můžete mít tři skupinové hodiny namísto jedné individuální. A většina lidí, kteří to vyzkoušeli, říká: „Víc jsem se naučil ve skupině než za rok individuální terapie.“

Kdo vlastně prospívá skupinové terapii nejvíc?

Výzkumy z Univerzity Karlovy a Psychiatrické kliniky 1. LF UK potvrzují: lidé s vztahovými problémy, sociální úzkostí, poruchami osobnosti - zejména hraniční poruchou osobnosti - mají ve skupině největší šanci na změnu. Proč? Protože všechny tyto problémy se rodí ve vztazích. A všechny se také léčí ve vztazích.

Skupina je jako malá rodina. Tady můžete zkusit jiné chování. Tady můžete říct: „Myslím, že tě zranuji, když se zavřu.“ A pak se podívat, co se stane. Tady můžete získat zpětnou vazbu - ne od terapeuta, ale od někoho, kdo vás opravdu slyší. A to je to, co mnoho lidí nikdy nemělo ve své rodině.

Výzkum z roku 2023 od Asociace českých a slovenských psychologů ukazuje: 68 % lidí, kteří absolvovali skupinovou terapii, řeklo, že lépe pochopili své chování ve vztazích. A 45 % z nich si přálo kombinovat obě formy. Ne protože jedna je lepší, ale protože spolu doplňují.

Co když se vám skupina nelíbí? Nejste „typ, který se ve skupině cítí dobře“

To je běžná obava. „Jsem uzavřený.“ „Nemám co říct.“ „Bojím se, že budu plakat.“

První věc: většina lidí, kteří začínají ve skupině, se cítí stejně. Ale po třech až pěti sezeních se to mění. Většina lidí, kteří se vůbec do skupiny dostanou, zůstane. A většina z nich to doporučí.

Ale pokud se vám skupina opravdu nezamlouvá - nezůstávejte. Ne každá skupina je pro každého. Některé skupiny jsou příliš agresivní, jiné příliš pasivní. Některé terapeuti nejsou dostatečně zkušení. Vstupní rozhovor před skupinou trvá 2-3 hodiny - a má smysl. Ten terapeut by měl posoudit, jestli jste pro danou skupinu vhodný. Pokud vám řekne: „Tady nebudete mít potřebnou podporu“, věřte mu.

Kombinace je klíč - a to většina lidí přehlíží

Nejúčinnější přístup není „individuální nebo skupinová“. Je to „individuální a skupinová“.

Představte si to takto: V individuální terapii zjistíte, že máte problém s tím, že se vždycky vzdáváte, když vás někdo kritizuje. V skupině pak dostanete příležitost to vyzkoušet. Někdo vás kritizuje - a vy se nevzdáte. Řeknete: „To mě bolí. Můžeme to probrat?“ A pak se podíváte, co se stane. Skupina vám řekne: „Vůbec jsi nebyl agresivní. Byl jsi jen upřímný.“ A to je změna.

Prof. Jiří Raboch z 1. LF UK říká: „Kombinace obou forem vede k nejrychlejším změnám.“ A má pravdu. Individuální terapie vám dává pochopení. Skupinová vám dává zkušenost. A zkušenost je ta, která mění život.

Proč se skupinová terapie v ČR tak málo rozvíjí?

Tady je příběh, který se neříká. V ČR je 78 % peněz na psychoterapii věnováno individuální terapii. I když výzkumy ukazují, že skupinová je stejně účinná a levnější. Proč? Protože terapeut může za jednu hodinu individuální terapie vydělat 1500 Kč. Za skupinovou - 600 Kč. A nezáleží na tom, kolik lidí pomůže. Záleží na tom, kolik peněz vydělá.

A ještě jedna věc: jen 28 % klinických psychologů má specializovaný výcvik ve skupinové psychoterapii. To znamená, že i kdyby klienti chtěli skupinovou terapii, nejsou k dispozici kvalitní skupiny. V roce 2022 bylo 67 % ambulancí v ČR buď neobsazených, nebo vůbec skupinovou terapii neposkytovalo.

Ale změna přichází. Ministerstvo zdravotnictví plánuje do roku 2025 navýšit financování skupinových programů o 25 %. Vznikají hybridní formy - například „Skupina Online“ v Praze, která kombinuje fyzická setkání s online podporou. Účast se zvýšila o 37 %. A v Olomouci už některé univerzitní centra začínají školit terapeuty v skupinové práci.

Co dělat teď?

Nechte si vysvětlit obě formy. Nechte si říct, jaké skupiny jsou k dispozici. Zajímejte se o to, kdo je terapeut, jaký má výcvik, jaká je struktura sezení. A pokud vás někdo přesvědčuje, že „jedna forma je lepší“, nechte si říct: „Podle čeho?“

Nikdy nevybírejte terapii podle toho, co je „modné“. Vybírejte ji podle toho, co vám pomůže. Pokud máte problémy s vztahy, s tím, jak se cítíte v sociálních situacích, nebo s pocitem, že jste „jiný“ - zkuste skupinovou terapii. Pokud máte těžké případy úzkosti, deprese nebo traumata - začněte individuálně. A pokud máte možnost - kombinujte.

Více lidí se změní ve skupině, než si kdy myslelo. A většina z nich to nikdy nezkusila, protože jí nikdo neřekl: „Zkus to.“