Jak najít psychoterapeuta: Kde hledat a na co se ptát při výběru léčby

Našel jsi si čas na sebe? Zjistil jsi, že by ti pomohla psychoterapie? To je velký krok. Ale teď přichází ta druhá otázka, která tě může zastavit: jak najít psychoterapeuta, kterému opravdu budeš věřit? Nejde jen o to, kdo má titul. Jde o to, kdo ti bude cítit, že ti opravdu rozumí - a nejen to, že ti říká, co máš dělat.

Kde začít hledání?

V České republice máš dvě hlavní cesty: hrazená terapie nebo soukromá. Klinický psycholog, kterého hraje zdravotní pojišťovna, je zdarma. Ale čekací doba může být dlouhá - někdy i několik měsíců. Většina pojišťoven má na svých webech seznam terapeutů, se kterými mají smlouvu. Zkontroluj, jestli je v tvojí oblasti nějaký, který má zkušenosti s tím, co tě trápí - třeba úzkostí, vyhořením nebo poruchou spánku.

Problém je ale v tom, že v menších městech nebo na venkově je těchto terapeutů opravdu málo. V Olomouci, Brně nebo Ostravě je víc možností než ve vesnici za pětadvaceti kilometrů. A proto se stále více lidí obrací na soukromé psychology nebo online terapii.

Platformy jako Terapie.cz spojují stovky ověřených terapeutů po celé ČR. Tam můžeš vyhledávat podle specifikace: kdo pracuje s rodinami, s queer komunitou, s depresí, s traumatem. Můžeš si prohlédnout jejich profily, přečíst si, jaký mají přístup, kolik let praktikují a co o nich říkají klienti. To je výhoda - nemusíš hádat, kdo je dobrý. Můžeš vidět.

Na co se ptát, když se s terapeutem poprvé setkáš?

Nemusíš mít připravený výpis otázek, ale měj na paměti, že první kontakt je test. Nejde jen o to, co ti řekne - ale jak ti to řekne. Zajímá tě:

• Jaký má terapeut přístup? Někteří používají kognitivně-behaviorální terapii, jiní psychodynamickou, gestaltovou nebo systémovou. Nejsi odborník? Nic se neděje. Požádej ho, aby ti to vysvětlil jednoduše. Pokud ti to řekne jako z učebnice - a ty to nerozumíš - je to červená vlajka.
• Na co se specializuje? Není každý terapeut vhodný na všechno. Někdo pracuje s dětmi, někdo s poruchami příjmu potravy, někdo s páry. Pokud máš problém s vyhořením, ale terapeut se specializuje jen na dětskou terapii, nejspíš nebude ten správný.
• Kolik let má praxe? Zkušenost není všechno, ale 2-3 roky po absolvování studia je minimum. Pokud má méně než dva roky a tvrdí, že je „superdobrý“, buď opatrný.
• Jak řeší krizové situace? Pokud se ti během terapie zhorší, co bude dělat? Bude ti poskytnout náhradní kontakt? Budeš mít možnost volat mimo hodinu? To je důležité.
• Jaká je jeho etika? Někdo ti nabídne kontakt na Facebooku. Někdo ti řekne, že „všechno se dá řešit jen přes přátelství“. To není terapie. To je neetické chování. Terapeut má být odborník, ne přítel.

Co je důležitější: odbornost nebo působení?

Studie, které se zabývají úspěšností psychoterapie, ukazují jedno: až polovina úspěchu závisí na tom, jak se s terapeutem cítíš. Ne na tom, jaký má titul, kde studoval nebo jak dlouho pracuje. Záleží na tom, jestli se ti s ním otevřeš.

Když ses s ním poprvé setkal, cítil jsi se v bezpečí? Můžeš mu říct, že jsi se bál, že jsi se styděl, že jsi se cítil ztracený? Nebo jsi se cítil jako „klient číslo 12“?

Je to jako vztah. Nemusíš mít s ním stejné zájmy. Ale musíš cítit, že tě respektuje. Že ti neříká, že „to není tak špatné“. Že ti neříká, že „to všechno máš v hlavě“. Že ti neříká nic - jen ti naslouchá.

Adéla Ziberi, psycholožka, říká: „Dobrý terapeutický vztah je zásadní pro úspěšnou spolupráci.“ A to není jen náhodná věta. Je to výsledek desítek studií. Pokud se ti s ním „neklape“, nezůstávej. Není to na tobě. Je to jen nevhodný pár.

Co je varovným signálem?

Některé věci jsou jasně špatné. Pokud terapeut:

• Říká ti, že „všechno bude dobré“ nebo „zázrak se stane za týden“ - to není terapie, to je podvod.
• Říká ti, že máš „příliš mnoho emocí“ nebo „nemáš pravdu“ - to je manipulace.
• Se tě ptá na osobní věci, které nemají s terapií nic společného - třeba na tvůj sexuální život, pokud neřešíš poruchu sexuality.
• Se tě snaží přesvědčit, že „tvoje náboženství je špatné“ nebo „tvoje kultura je problém“ - to je diskriminace.
• Neříká ti, jak dlouho bude trvat terapie, kolik to bude stát, nebo jak budeme měřit pokrok - to není profesionál, to je nezodpovědný.

Terapie není povídání si. Je to práce. S konkrétními metodami, cíli a plánem. Pokud ti terapeut neřekne, jak budeš vědět, že se zlepšuješ - je to problém.

Online terapie - řešení pro venkov nebo jen příležitost?

V posledních letech se online terapie stala běžnou věcí. A pro lidi z venkova je to hříčka. Nemusíš cestovat hodinu, nemusíš hledat parkovací místo, nemusíš se oblékat do „terapeutického oblečení“. Stačí počítač a klidný kout.

Je to stejně účinné jako osobní setkání? Ano. Více než 80 % studií ukazuje, že online terapie má stejný efekt jako terapie „v očích“. A pro některé lidi je dokonce lepší - protože se cítí bezpečněji ve svém domě.

Problém je, že ne všichni terapeuti mají stejnou kvalitu online. Někteří jen sedí před kamerou a čekají, co řekneš. Ti dobrí - aktivně využívají nástroje: sdílení obrazovek, písemné úlohy, videozáznamy, chaty. Zajisti si, že terapeut, kterého vybíráš, má zkušenosti s online formátem.

Co dělat, když se nic nezlepšuje?

Terapie není rychlá léčba. Ale pokud po 6-8 týdnech necítíš žádný pokrok - nejen že jsi „méně smutný“, ale že začínáš pochopit, co tě trápí, že máš nové nástroje, že se něco mění - je čas přemýšlet.

Není to chyba na tobě. Je to chyba na vztahu. A to je normální. Mnoho lidí musí vyzkoušet dva, tři terapeuty, než najdou toho pravého. Někdo říká: „První terapeut mi říkal, že mám „příliš mnoho hlavy“. Druhý mi řekl: „Vidím, že se snažíš být silný, ale chceš jen být sám.“ A třetí mi řekl: „Tady jsi bezpečný. Můžeš dělat, co chceš.“ A ten mi pomohl.“

Neboj se měnit. Terapie není sňatek. Je to dohoda, kterou můžeš ukončit, když ti nevyhovuje. A to je tvoje právo.

Když najdeš toho pravého - co dál?

Když najdeš terapeuta, kterému věříš, kterému se otevřeš, který tě neříká, co máš dělat - ale pomáhá ti najít cestu sama - tak se stane něco neuvěřitelného. Necháš si pomoci. Necháš si vyslechnout. Necháš si říct, že je v pořádku, že jsi člověk, který trpí - a že to neznamená, že jsi slabý.

Nejde o to, aby ti terapeut „vyléčil“. Jde o to, aby ti pomohl najít svou vlastní sílu. A to je věc, kterou nikdo jiný nemůže udělat za tebe.

Pamatuj: nejde o to, kdo je nejznámější. Nejde o to, kdo má největší webovou prezentaci. Jde o to, kdo ti řekne: „Tady jsi v bezpečí.“ A ty si to věříš.

Našel jsi svého terapeuta? To je jen začátek. Ale je to ten nejdůležitější krok. Víš, že nejsi sám. Víš, že se můžeš změnit. A víš, že existují lidé, kteří ti pomohou to zvládnout - bez soudů, bez nátlaku, jen s přítomností.