Online terapie pro osoby se zdravotním znevýhodněním: Jak udělat terapii skutečně přístupnou

Online terapie už není jen alternativou k osobnímu setkání. Pro osoby se zdravotním znevýhodněním je často jedinou možností, jak dostat pomoc vůbec. Když nemůžete vyjít z domu, když vás bolesti drží v posteli, když vás hlas nechává v tichu nebo když vás strach z lidí přinutí zůstat doma, internet může být jediným mostem k terapeutovi. Ale jen proto, že je terapie online, neznamená, že je automaticky přístupná. Mnoho lidí se znevýhodněním se setkává s překážkami, které odborníci často přehlížejí.

Online terapie není jen videohovor

Mnoho terapeutů si myslí, že online terapie je jen klasická terapie přes Zoom. To je chyba. Pro klienta s motorickým postižením může být tlačítko „připojit se“ nemožné stisknout. Pro klienta se zrakovým postižením může rozhraní platformy být úplně nečitelné. Pro klienta s poruchou autistického spektra může videohovor být příliš přetížený - pohyby tváře, hlasové odstíny, pozadí, které se mění, všechno to může být příliš. Terapie na dálku nevyžaduje jen techniku. Vyžaduje přemýšlení.

Kdo to vlastně potřebuje?

Nejde jen o lidi s fyzickým postižením. Lidé se smyslovým postižením - třeba s poruchou sluchu - potřebují překladatele nebo textové komunikace. Lidé s kognitivním postižením potřebují jednodušší jazyk, pomalejší tempo, opakování. Lidé s duševním onemocněním, jako je šizofrenie nebo těžká deprese, potřebují stabilní, předvídatelné prostředí. A lidé s intelektovým znevýhodněním? Oni potřebují, aby jim terapeut neříkal, co „měli“ dělat, ale aby jim pomohl najít, co chtějí dělat.

Co znamená skutečně přístupná platforma?

Není to jen o velkém písmu nebo kontrastu. Přístupná platforma pro online terapii musí:

• Podporovat klávesové ovládání - aby klient nemusel používat myš
• Mít možnost přepnout na textovou komunikaci (chat) - pro ty, kdo nemohou mluvit nebo slyšet
• Být kompatibilní s čtečkami obrazovky - pro slepé a slabozraké
• Umožňovat uložení sezení jako nahrávky nebo textového přepisu - pro opakování
• Umožňovat přizpůsobení rychlosti hovoru - pro klienty s poruchami řeči
• Neobsahovat blikající prvky nebo příliš mnoho pohybů - pro klienty s poruchami autistického spektra

Existují platformy, které toto umí. Ale mnoho terapeutů je stále používá jen proto, že jsou levné nebo jednoduché. To není etické. Pokud vaše platforma neumožňuje klientovi se znevýhodněním připojit se stejně snadno jako vy, nejste v terapii - jste v překážce.

Terapeutický vztah na dálku - jak ho vytvořit?

Když jste ve stejné místnosti, můžete vidět, jak se klient zatváří, jak se pohybuje, jak se dotýká stolu. Online to všechno chybí. Ale to neznamená, že vztah není možný. Znamená to, že ho musíte stavět jinak.

První sezení je klíčové. Místo toho, abyste se ptali: „Co vás dnes trápí?“, zkuste: „Co byste chtěli, aby se v tomto sezení stalo?“ Nebo: „Co vám dělá problém v tom, že jste tady online?“

Pro klienta s intelektovým znevýhodněním může být užitečné použít vizuální pomůcky - obrázky, ikony, jednoduché schémata. Pro klienta se zrakovým postižením může být důležité, abyste popisovali, co se děje - nejen co říkáte, ale i jak se chováte. „Teď si vezmu kávovou šálku a vypiju ji. Teď se otočím k obrazovce.“ Tím vytváříte společný kontext.

Pro klienta s poruchou autistického spektra může být lepší začít s textovou komunikací a postupně přecházet k videu - pokud vůbec. Někteří lidé se cítí bezpečněji, když mohou přemýšlet, než když musí odpovídat hned.

Snoezelen a ergoterapie - jak to funguje online?

Snoezelen terapie je obvykle spojována s tichou místností, měkkým osvětlením, vůněmi, hudebními vlnami. Jak to udělat online? Nelze. Ale můžete to adaptovat.

Terapeut může klientovi poslat seznam: „Zítra večer si zapněte tichou hudbu, zhasněte světlo, připravte si teplou vodu a přidejte několik kapek vůně vanilky. Až budete připraveni, pošlete mi jedno slovo: ‘připraven’.“ Pak můžete mluvit o tom, co cítil - ne o tom, co jste vy cítili.

Ergoterapie online se zaměřuje na denní činnosti. Klient má problém s oblékáním? Terapeut mu pošle video, jak se oblékat po krocích - s pomalým tempem, s popisky. Klient nemůže vařit? Společně si vytvoříte seznam jednoduchých receptů - s obrázky, s jednoduchými kroky. Cíl není „napravit“ chování. Cíl je: „Jak můžete dělat to, co chcete?“

Co terapeut musí umět - a co se musí naučit

Není dostatek terapeutů, kteří znají potřeby lidí se znevýhodněním. Mnozí si myslí, že stačí „být laskavý“. To nestačí. Potřebujete znalosti.

Existuje vzdělávací kurz Síla prvních sezení, který se zaměřuje právě na to. Nejde o to, jak správně použít techniku. Jde o to, jak vytvořit bezpečí. Jak poznat, kdy klient říká „jo“ jen proto, že nechce být nevhodný. Jak poznat, kdy klient přestává odpovídat - protože je přetížený, ne protože je nezájemný. Jak reagovat, když klient zavře kameru a neodpoví tři dny - a nezlobit se, ale zjistit, co se stalo.

Terapeut, který pracuje s lidmi se znevýhodněním, musí být schopen přizpůsobit se. Není to o tom, aby klient přizpůsobil sebe. Je to o tom, aby terapeut přizpůsobil sebe.

Proč to vůbec funguje?

Výzkum z Technologické agentury ČR ukazuje, že online terapie pro truchlící - lidé, kteří ztratili blízkého - byla většinou považována za nouzové řešení. Ale mnozí klienti řekli: „Tohle je jediné, co mi pomohlo.“ Proč? Protože nemuseli jet do města. Nemuseli se oblékat. Nemuseli vysvětlovat, proč nechcete, aby vás někdo viděl plakat.

Pro klienta s motorickým postižením je online terapie nejen pohodlná. Je to otázka důstojnosti. Pro klienta s poruchou autistického spektra je to otázka bezpečí. Pro klienta se zrakovým postižením je to otázka kontroly - když můžete přepnout na text, můžete si přečíst, co se říká, a nejen slyšet.

Co dělat, když to nefunguje?

Pokud klient nechce připojit se k videu - nezlobte se. Nabídněte chat. Pokud klient neodpovídá - nezavírejte případ. Pošlete krátkou zprávu: „Nechám vám místo. Když budete chtít, já tu budu.“ Pokud platforma nefunguje - najděte jinou. Nechte klienta rozhodnout, jak chce komunikovat.

Největší chyba je předpokládat, že klient „nemá chuť“. Často má chuť. Jen nemá přístup. Nebo nevěří, že mu někdo opravdu pomůže.

Co se mění - a co by se mělo změnit

V Česku se postupně začínají vytvářet standardy pro přístupnou online terapii. Některé organizace, jako Hedepy, už školí terapeuty. Ale stále chybí:

• Finanční podpora pro terapeuty, kteří používají přístupné platformy
• Legislativa, která vyžaduje přístupnost jako podmínku pro poskytování veřejných služeb
• Uznání online terapie jako stejně platné formy podpory jako osobní

Terapie není o tom, jak dobře mluvíte. Je o tom, jak dobře slyšíte. A když klient nemůže mluvit, nebo nechce, nebo nemůže slyšet - vaše práce je najít, jak s ním komunikovat. Ne jak ho přimět, aby mluvil tak, jak vy chcete.

Online terapie pro osoby se znevýhodněním není budoucnost. Je to dnes. A pokud ji neuděláte správně, nejste terapeut. Jste překážka.