Online terapie pro seniory: Jak fungují a co je třeba vědět

Stáří neznamená nutně izolaci. Mnoho seniorů v České republice už nyní dostává psychologickou pomoc online - bez nutnosti cestovat, bez stresu z přesunu, bez obav z toho, že se nevyslyší. Ale není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Online terapie pro seniory není jen Zoom schůzka s terapeutem. Je to komplexní systém, který vyžaduje přizpůsobení technologie, trénink, podporu a hlavně pochopení, že ne každý senior je technologicky zdatný. A to je právě ten klíč.

Proč online terapie pro seniory vůbec existuje?

Před deseti lety byla myšlenka online terapie pro starší lidi považována za exotickou. Dnes je to nutnost. V Česku žije přes 2,5 milionu lidí starších než 65 let. Z nich téměř třetina má omezenou pohyblivost, chronické onemocnění nebo se bojí cestovat. Deprese, úzkost, pocit osamění - tyto problémy nezmizí jen proto, že člověk je starší. A přitom mnoho seniorů nemá kdo je včas poznat, nebo se stydí o nich mluvit.

Online terapie jim dává možnost zůstat doma, ve svém prostředí, a přitom mluvit s odborníkem. Studie z Jihočeské univerzity ukazují, že 68 % domovů pro seniory už nyní používá nějakou formu digitální komunikace. Ale jen 23 % z nich nabízí skutečnou terapeutickou podporu. Proč? Protože to není jen o kamerě a mikrofonu. Je to o tom, jak to všechno funguje pro člověka, který si poprvé v životě zapíná tablet.

Co se liší od běžné online terapie?

Standardní platformy jako Zoom nebo Skype nejsou pro seniory navržené. Jejich rozhraní je příliš složité, písmo příliš malé, tlačítka příliš blízko sebe. Výsledek? Senioři se ztrácejí v menu, zapomínají, kde je tlačítko na zapnutí videa, nebo se bojí kliknout na něco, co nechápu.

Specializované řešení, jako je senTable® interaktivní dotykový stůl vyvinutý společností Linet s.r.o. pro seniory s kognitivními i pohybovými omezeními, řeší tyto problémy od základů. Má velké tlačítka, jasný kontrast, jednoduchý návod a jediné tlačítko pro zahájení sezení - stačí jedno kliknutí. Navíc má integrovanou amplifikaci zvuku, která zvyšuje hlas terapeuta o 15-20 dB, což je pro seniory se sluchovým postižením kritické. Výsledky? Uživatelé s těmito systémy mají spokojenost 78 %, zatímco u běžných platform je to jen 32 %.

Kdo to vlastně používá?

Není to jen o věku. Je to o technologické gramotnosti. Výzkum z Univerzity Karlovy ukazuje, že seniorové s předchozími zkušenostmi s technologiemi - třeba že používají mobil nebo počítač - mají spokojenost 4,6 z 5. Ti, kteří nikdy neviděli tablet, mají jen 2,3 z 5. Rozdíl je obrovský.

Podle dat z roku 2022 využívá online terapii 34 % seniorů s vysokoškolským vzděláním. Ale jen 8 % seniorů bez středního vzdělání. To není chyba technologie. To je chyba společnosti. Když se někdo narodil v roce 1945, nebylo mu v škole učeno, jak používat internet. A dnes se od něj očekává, že si na něm bude vytvářet terapeutické vztahy?

Co se děje na začátku?

Největší chyba je předpokládat, že senior si sám poradí. Není to tak. Průměrně trvá 7,3 hodiny, než se senioři bez zkušeností naučí základy ovládání. To je jako kdybyste někomu, kdo nikdy nejel autem, dal klíče od Ferrari a řekli: „Jdi.“

Správný přístup je jiný. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR doporučuje alespoň tři hodiny technologické podpory před první schůzkou. To znamená, že sociální pracovník přijede domů, nainstaluje aplikaci, nastaví kameru, ukáže, jak zapnout zvuk, a zůstane, dokud senior neřekne: „To jsem zvládl.“

Nejúspěšnější model se jmenuje „terénní sociální práce s technologickou podporou“. V praxi to znamená, že někdo z domova přijede s tabletem, pomůže nastavit sezení a dokonce se připojí k prvnímu terapeutickému rozhovoru - jen aby byl k dispozici, pokud se něco pokazí. A to je přesně to, co dělá rozdíl.

Když se něco pokazí - co dělat?

Technické problémy jsou nejčastější příčinou, proč senioři online terapii vzdají. 63 % uživatelů hlásí přerušení spojení. 57 % má problémy s ovládáním. A 41 % začíná cítit, že je to ještě jedna věc, která je proti nim.

Tady přichází na řadu technický asistent. A to nejen někdo, kdo vás naučí, jak zapnout mikrofon. Ale někdo, kdo je k dispozici 24 hodin denně. Pokud se seniorka v 20 hodin v noci nezvládne připojit k terapeutovi, měla by mít možnost zavolat na linku a dostat pomoc. Podle dat z roku 2022 je úspěšnost terapie o 37 % vyšší, když je k dispozici 24hodinová technická podpora.

Co se stane, když je senior s demencí?

Tady je hranice. Online terapie funguje dobře u lehkých forem depresí - efektivita 68 %. U posttraumatické stresové poruchy je to 62 %. Ale u pokročilé demence? Efektivita klesá na 19 %. Proč? Protože demence narušuje schopnost koncentrace, paměti a pochopení kontextu. Tablet není náhradou za osobní přítomnost.

Ale neznamená to, že by to nemělo mít své místo. Nová verze senTable® 4.2 (aktualizovaná v říjnu 2023) obsahuje speciální moduly pro kognitivní trénink u pacientů s demencí. Testováno na 147 klientech v pěti domovech - 63 % z nich ukázalo zlepšení paměti. Nejde o „vyléčení“. Jde o to, aby se seniorka mohla vzpomenout na jméno svého vnuka, když ho vidí na obrazovce, a říct: „To je ten, co mi přináší květiny.“

Kdo to vlastně provádí?

Ne každý psychoterapeut je připraven na online terapii se seniory. Pouze 17 % terapeutů v Česku má speciální školení v této oblasti. A to není jen o tom, jak se ovládá Zoom. Je to o tom, jak se mluví s člověkem, který potřebuje pomalejší tempo, více opakování, více prostoru na odpověď.

Terapeut musí umět řešit technické problémy na dálku - 92 % z nich to považuje za nejdůležitější dovednost. Musí umět říct: „Nechte mě, já vám to ukážu.“ Musí být trpělivý. Musí přijmout, že některé věci nejdou rychle. A že někdy stačí jen poslechnout, ne řešit.

Co stojí a kde to najít?

Standardní online terapie na Zoomu může stát 500-800 Kč za sezení. Adaptované systémy jako senTable® jsou drahší - měsíční paušál od 449 Kč + DPH, ale v ceně je i technická podpora a pravidelné aktualizace. Samotný stůl stojí 39 900 Kč, což je pro jednotlivce příliš mnoho. Ale domovy pro seniory mohou požádat o subvenci z projektu „Digitální mosty“ - až 50 000 Kč na technologickou adaptaci.

Hlavní hráči na trhu jsou: Linet s.r.o. (38 % trhu), centrum V mezičase (22 %) a státní domovy, které si vytvořily vlastní systémy (29 %). Více než 75 % domovů v Česku bude online terapii nabízet do roku 2025 - ale jen pokud se vyřeší problém s podporou.

Co říkají ti, kdo to zkoušeli?

Na Redditu uživatel „BabičkaJana78“ napsala: „Na začátek to bylo těžké, ale když mi vnuk pomohl s nastavením, je to skvělé - mohu mluvit s terapeutkou aniž bych musela chodit tramvají.“

Na Facebooku „PetrNovak65“ řekl: „Po třech sezeních jsem to vzdal - neustálé technické problémy zničily efekt terapie.“

Rozdíl? Nebyl v terapeutovi. Nebyl v technologii. Byl v podpoře. Jana měla vnuka, který jí pomohl. Petr ne.

Co je budoucnost?

Budoucnost není v tom, že roboti nahradí terapeuty. Budoucnost je v tom, že technologie bude neviditelná. Že seniorka nebudou myslet na „tablet“ nebo „kamera“. Budou myslet na „terapeutku, která je tady“.

Výzkumy ukazují, že nejúspěšnější řešení je síť „technologických babiček a dědků“ - seniori, kteří pomáhají jiným seniorům. Už to funguje ve 12 regionech. Úspěšnost? 84 %. Lidé věří lidem. A to je víc než jakákoliv aplikace.

Je to náhrada za osobní terapii?

Ne. Nikdy nebude. Prof. Cibulka z Univerzity Karlovy to řekl jasně: „Digitální technologie mohou propojit, ale také umožnit izolaci.“ Online terapie není náhrada. Je to rozšíření. Pro ty, kdo nemohou přijít. Pro ty, kdo se bojí. Pro ty, kdo jsou sami.

A pokud se jí podaří dostat k těm, kteří jinak nebudou mít žádnou pomoc? Pak je to největší výhoda, kterou technologie kdy nabídla.