Práce s počítačem v psychologických intervencích: Jak digitální nástroje mění psychoterapii

Na počátku pandemie se všechno přesunulo online. Terapie také. Ale ne jen jako dočasná úprava - stala se trvalou součástí péče o duševní zdraví. Dnes už není divné, že někdo hledá pomoc ne u psychologa v kanceláři, ale přes obrazovku. A to nejen kvůli pohodlí. Mnoho lidí si jinak nikdy nevyhledalo pomoc. Ne proto, že nechtěli, ale protože se báli, neměli čas, nebo žili daleko od města. Digitální nástroje v psychoterapii tyto překážky ničí.

Co se skutečně děje během online terapie?

Online psychoterapie není jen videohovor. Je to komplexní systém, který využívá různé technologie podle potřeby. Nejčastější forma je videohovor přes bezpečně zašifrované platformy, jako je terapie.cz nebo Opatruj.se. Terapeut a klient sedí v každým domě, ale komunikují jako by seděli vedle sebe. Výzkumy z Masarykovy univerzity ukazují, že pro mírnou až středně těžkou depresi nebo úzkost je účinnost online kognitivně-behaviorální terapie (KBT) srovnatelná s terapií tváří v tvář. Někdy dokonce lepší - protože klient se cítí bezpečněji ve vlastním prostředí.

Největší přínos je v přístupnosti. V prosinci 2022 měl projekt pro běloruské obyvatele 50 000 unikátních návštěvníků. Z nich přes polovina byla z Běloruska, kde psychologická pomoc je téměř nemožná. Lidé tam nejen hledali pomoc, ale i potvrzení, že nejsou sami. A to je důležité. Někdy stačí jen zjistit, že to, co cítíš, má jméno - a že to můžeš změnit.

Virtuální realita: Když se bojíš pavouka, ale nemůžeš ho vidět

Představ si, že máš arachnofobii. Trávíš noční hodiny před představou pavouka na zdi. V tradiční terapii bys musel projít řadou kroků: od obrázku, přes video, až k reálnému pavoukovi ve skleněné krabičce. To trvá týdny. A mnoho lidí se v tomto kroku zastaví.

Virtuální realita to mění. Brněnští vědci vyvinuli systém, který ti do hlavy vloží pavouka - ale ne jen tak. Měří tvoje biosignály: srdeční frekvenci, potení, dech. Terapeut vidí, kdy tě začne přehánět panika, a okamžitě sníží intenzitu. Když se ti uleví, zvýší. Postup je přesný, bezpečný a nezávislý na tom, jak dobře si umíš představit. To je věda, ne fikce. A funguje. Pro některé fobie je to nejúčinnější metoda, kterou kdy měli.

Aplikace jako Kogito: Terapie v kapse

Není každý připraven na hovor s terapeutem. Někdo potřebuje jen návod, jak přežít den, kdy se cítí jako kdyby ho celý svět tlačil. Pro ně je tu Kogito - aplikace vyvinutá pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví. Zaměřuje se na těhotné ženy a nové matky, které často trpí postpartální depresí nebo úzkostí. Aplikace jim poskytuje denní cvičení, návody na dýchání, záznamy emocí a připomínky k sebepoznání.

Nejde o náhradu terapie. Jde o první pomoc. A často je to přesně to, co potřebují. Podle výzkumů z roku 2023, kteří lidé používali takové aplikace, měli o 30-40 % nižší úroveň depresivních příznaků. A to bez čekání na termín, bez cesty do města, bez strachu, že je někdo slyší.

Co nejde online?

Digitální nástroje nejsou zázračná léčba. A nejsou pro všechno. Pokud člověk je v krizi, má halucinace, nebo hrozí sebevražda, online terapie nestačí. Tam potřebuješ fyzickou přítomnost, ruce, které tě uchopí, a okamžitý přístup k lékaři. Simona Papežová, předsedkyně Psychiatrické společnosti, to říká jasně: „U telemedicíny máme trochu problém kvůli řeči těla. Když vidíš jen hlavu, nevíš, jestli člověk od hlavy níže nekřiví ruce, nebo nezamrznul v napětí.“

Online terapie nevyhodnocuje, neřeší těžké psychotické stavy, nezvládá akutní krize. Je to jako lék na bolest hlavy - funguje, pokud máš běžnou bolest. Ale když ti praskne mozek, potřebuješ nemocnici.

Proč lidé volí online terapii?

Největší důvod je jednoduchý: anonymity. Podle výzkumů National Institute of Mental Health 73 % lidí, kteří používají digitální nástroje, říká, že by nikdy nevyhledalo prezenční pomoc. Ne proto, že nechtějí pomoci. Ale proto, že se báli, že je někdo uvidí v kanceláři. Nebo že si myslí, že to není „dost závažné“. Nebo že nemají čas. Nebo že žijí ve vesnici, kde psycholog je jako zlatý medvěd.

Nejvíce uživatelů je mladých dospělých ve věku 18-35 let. To je generace, která se nebojí technologií. Která si představuje terapii jako něco, co se děje na telefonu - stejně jako platba, nákup nebo přátelství. A to je výhoda. Když se lidé naučí, že psychologická pomoc je normální, nejde o „bláznovství“, ale o péči o sebe - změní se celá kultura.

Co terapeut potřebuje vědět?

Online terapie není jen o tom, že se zapne kamera. Je to jiná komunikace. Psaní, ticho, přerušení spojení, zpoždění - všechno to mění dynamiku. Terapeuti se musí naučit „intentional writing“ - cílené psaní. To znamená, že každý slovo má význam. Každá otázka je vybraná. Každá odpověď je zvážená. Mgr. Michaela Čermáková z terapie.cz říká, že adaptace na online formu trvá terapeutům průměrně 2-3 měsíce. Je to jako přestoupit z jízdy na kole na jízdu na motocyklu. Stejný cíl, jiná technika.

Terapeut musí umět vytvářet důvěru, když nevidí tělo. Musí vědět, jak reagovat, když spojení spadne. Musí mít záložní kanál - telefon, SMS, e-mail. Musí vědět, jak vybírat nástroje, které nejsou jen „nějaký chat“. Musí být technicky zdatný, ale i emocionálně citlivý. A to není všechno. V Česku je stále málo terapeutů, kteří mají toto školení. A to je největší překážka.

Ceny a dostupnost: Je to levné?

Online terapeutické sezení stojí obvykle 800-1500 Kč za 50 minut. To je stejně jako prezenční terapie. Ale tuším, co se teď ptáš: „Proč to stojí stejně, když terapeut nejezdí?“ Odpověď je jednoduchá: práce je stejně náročná. Terapeut se připravuje, píše noty, sleduje vývoj, řeší technické problémy. A přestože je klient doma, terapeut je v práci - a to pořád.

Na druhou stranu, aplikace jako Kogito nebo Headspace stojí 200-400 Kč měsíčně. To je výrazně levnější. A pro některé lidi je to ideální začátek. Ale pamatuj: aplikace není terapie. Je to doplněk. Jako když si koupíš knihu o zdravém spánku - ale když máš insomnii, potřebuješ lékaře.

Budoucnost: Co bude za rok?

Trh digitálních nástrojů pro duševní zdraví v Česku se do roku 2025 má zvýšit o 45 %. To znamená, že bude více aplikací, více platform, více lidí, kteří se o pomoc pokusí. Ale bude i více nekvalitních produktů. Chatboty, které „odpovídají“ jako stroj. Aplikace, které slibují „vyléčení za 7 dní“. A to je nebezpečné.

Největší výzva není technologie. Je to regulace. Kdo kontroluje, co je bezpečné? Kdo říká, kdy aplikace je „lék“ a kdy jen „hra“? Simona Papežová to říká: „Nástroje jsou různé, mohou to být aplikace, průvodci, mohou to být chatboty. Je to novinka, lidi si s tím hrají a ani samotná odborná populace neví, jak moc...“

Ale jedno je jasné: digitální nástroje nebudou nahrazovat terapeuta. Budou ho doplňovat. A v tomto kontextu, kdy máme málo odborníků a mnoho lidí, kteří neví, kde hledat pomoc - to je přesně to, co potřebujeme.

Co dělat, když chceš začít?

• Pokud máš mírnou úzkost nebo depresi - zkus aplikaci jako Kogito nebo Headspace. Může ti to pomoci zorientovat se.
• Pokud chceš hovor s terapeutem - vyber si platformu, která používá zašifrované videohovory (terapie.cz, Opatruj.se). Neřeš, jestli je „drahá“. Věř, že kvalita se platí.
• Pokud máš fobii - zeptej se, zda terapeut používá virtuální realitu. To je pokročilá, ale velmi efektivní metoda.
• Pokud jsi v krizi - nečekáj. Zavolej na linku 116 123 nebo vyhledej okamžitou pomoc. Online terapie není pro krizové stavy.
• Pokud jsi terapeut - nauč se cílené psaní. Investuj do školení. Tvoje dovednosti se stanou klíčem, který otevře dveře tisícům lidí.