Psychoterapie a věda: Co znamená evidence-based terapie v praxi v Česku

Evidence-based terapie není jen nový modný termín, kterým psychologové chce vypadat vědecky. Je to způsob, jak se ujistit, že ta léčba, kterou dostáváš, opravdu pomáhá. A ne jen někomu jinému - ty. V Česku se to začíná měnit. Už nejde jen o to, co terapeut cítí, že by mělo pomoci. Teď se ptáme: Co ukazují studie? A jak to funguje, když sedíš na křesle a mluvíš o svých bolestech?

Co vlastně znamená evidence-based terapie?

Evidence-based terapie (EBT) je jako třínohá židle. Jedna noha je věda - výsledky klinických studií, které ukazují, že určitá metoda pomáhá lidem s konkrétními problémy. Druhá noha je kvalifikace terapeuta - jeho zkušenosti, schopnost číst studie, rozumět komplexním případům a vědět, kdy protokol nefunguje. Třetí noha jsi ty - tvé hodnoty, kultura, preferovaný styl komunikace a to, co ti skutečně dává smysl.

Americká psychologická asociace to definovala v roce 2006 takhle: integrace nejlepších dostupných důkazů s klinickou odborností a hodnotami klienta. To znamená, že když terapeut používá kognitivně-behaviorální terapii (CBT) na depresi, nejde jen o to, že to „funguje“. Jde o to, že v desítkách studií na tisících lidí se ukázalo, že CBT snižuje příznaky depresivních poruch o 40-60 % ve srovnání s neúčinnými přístupy. A to nejen v laboratoři, ale i v reálném světě - v klinikách, ve městech, v rodinách.

Co se děje v praxi? Nejen protokoly, ale i sledování

Ve skutečnosti to neznamená, že terapeut bude číst z knížky každý týden. Znamená to, že průběžně sleduje, co se děje. Používá standardizované dotazníky - například PHQ-9 pro depresi nebo GAD-7 pro úzkost. Ty se vyplňují před každou sezením. Pokud se tvoje skóre nezlepšuje po třech týdnech, terapeut se ptá: „Co nefunguje?“ A pak se rozhoduje. Mění strategii. Zkouší jiný přístup. Nebo zjistí, že potřebuješ spíš podporu než techniky.

V Česku to ale stále není běžné. Podle průzkumu České psychologické společnosti z roku 2022 jen 37 % klinických psychologů systematicky používá tyto nástroje. V Německu je to 68 %. Proč? Není to kvůli neznalosti. Je to kvůli času. Dokumentace trvá. A v systému, kde máš na jedno sezení 50 minut, je těžké najít čas na dotazníky, záznamy a přehledy výzkumu.

Co je hrazeno? Tři hlavní metody v Česku

Veřejné zdravotní pojištění v Česku hraje důležitou roli. Od roku 2023 je 65 % psychologických služeb hrazených z pojištění podmíněno použitím alespoň jedné evidence-based metody. A co to je? Tři metody převažují:

• Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) - nejčastější. Užitečná pro úzkost, depresi, fobie, obsedantně-kompulzivní poruchu. Zaměřuje se na přemýšlení, chování a jejich vzájemné propojení.
• Řešení problémů (PST) - krátkodobá, strukturovaná. Dobrá pro lidi, kteří se cítí přetížení životními situacemi - pracovní stres, finanční problémy, rodinné konflikty.
• Interpersonální terapie (IPT) - zaměřuje se na vztahy. Užitečná při depresi spojené s ztrátou, konflikty nebo izolací.

Tyto tři metody tvoří 82 % všech hrazených evidence-based terapií v Česku. To znamená, že pokud jdeš k terapeutovi a máš pojištění, pravděpodobně ti bude nabízet jednu z nich. A to je dobrá věc - protože tyto metody fungují.

Co říkají klienti? Výhody a nevýhody

Průzkum na 1 243 klientech v roce 2021 ukázal: 78 % lidí, kteří prošli evidence-based terapií, hlásilo „výrazné zlepšení“. Proč? Protože věděli, co se děje. Měli jasný plán. Věděli, kdy se má změnit přístup. A hlavně - věděli, že to není jen „náhoda“ nebo „nápad terapeuta“.

84 % řeklo: „Důvěra v proces se zvýšila, když jsem věděl, že to je podloženo vědou.“

Ale není to perfektní. 29 % klientů řeklo: „Přílišný důraz na protokoly mi bránil v tom, abych se cítil skutečně slyšený.“

Na fóru Psychoforum.cz napsal jeden klient: „Cítil jsem se jako experimentální subjekt, když můj terapeut striktně dodržoval protokol CBT bez ohledu na mé emocionální reakce.“ To je právě to, co se musí vyvážit. Věda je důležitá, ale nejde o to, aby terapeut byl robot. Jde o to, aby byl zkušený, citlivý a schopný přizpůsobit se.

Kritika: Je evidence-based terapie příliš mechanická?

Někteří odborníci varují. Prof. Scott O. Lilienfeld říká: „Důkazy v psychotherapii nejsou absolutní, ale pravděpodobnostní. Žádná terapie není účinná pro všechny.“ A má pravdu. Co pomůže jednomu člověku, může druhého zcela zablokovat. Někdo potřebuje strukturu. Někdo potřebuje prostor. Někdo potřebuje, aby mu terapeut řekl: „Nechám tě, abys to prožil.“

Kritici, jako Robbie Busch a Sharon McCarthy, upozorňují, že evidence-based přístup může být nástrojem kontroly - standardizuje, řídí a omezuje klinickou svobodu. A v Česku 63 % psychologů pociťuje tlak: „Mám používat CBT, i když vím, že to mojí klientce nevyhovuje.“

Ale to není problém vědy. To je problém v tom, jak ji používáme. Evidence-based terapie není protokol, který musíš dodržovat jako nářadí. Je to rámec, který ti pomáhá rozhodovat lépe. Když se něco nezdá, neznamená to, že je věda špatná. Znamená to, že potřebuješ přizpůsobit.

Co se mění v Česku? Digitální nástroje a budoucnost

Na Univerzitě Karlově musí terapeuti absolvovat minimálně 40 hodin školení v jedné evidence-based metodě, než mohou pracovat samostatně. Česká psychologická společnost vytvořila online platformu EBP-CZ s 127 validovanými nástroji - vše zdarma pro registrované profesionály. To je velký krok.

Digitální nástroje se rychle rozšiřují. V roce 2022 už 41 % českých terapeutů používalo aplikace pro sledování nálad nebo domácích úkolů. V roce 2019 to bylo jen 12 %. Lidé si teď mohou v telefonu zaznamenávat, kdy se cítí nejhorší, co je vyvolává, a terapeut to vidí v reálném čase. To zvyšuje přesnost a rychlost reakce.

Od ledna 2023 je povinností pro nově registrované psychology prokázat znalost alespoň jedné evidence-based metody. To je rozdíl oproti roku 2018, kdy stačilo absolvovat základní kurz. Průmysl se mění. Trh evidence-based služeb v Česku v roce 2022 dosáhl 1,2 miliardy Kč - roční růst 9,3 %.

Co bude za pět let?

Ministerstvo zdravotnictví spustilo projekt „EBP 2.0“ - zkouší, zda lze genetické testy nebo biomarkery použít k výběru nejlepší terapie pro konkrétního člověka. To zní jako sci-fi, ale výzkum to podporuje. Věděli jsme už, že některé lidé lépe reagují na CBT, jiní na IPT. Možná budeme jednou vědět, proč.

Do roku 2030 se očekává, že 90 % hrazených psychologických služeb bude evidence-based. To je vysoký cíl. Ale je to nutné. Když se věda nezohledňuje, lidé trpí déle. A to není jen otázka efektivity. Je to otázka etiky. Jak říká David Barlow: „Ignorovat důkazy je etické selhání.“

Ale klíčové je to, co říká 71 % klientů v Česku: „Kvalita terapeutického vztahu byla důležitější než konkrétní metoda.“ To je pravda. Věda ti dá nástroje. Ale to, co opravdu změní život, je to, když někdo skutečně slyší, co říkáš - a nejen co ti říkáš.

Co máš dělat, pokud hledáš terapeuta?

• Požádej o informace: „Používáte evidence-based přístupy? Jaké metody?“
• Ptej se na sledování: „Měříte můj pokrok? Pomocí dotazníků?“
• Všimni si reakce: Když se ti něco nezdá, můžeš říct: „Cítím, že tohle mi nevyhovuje. Můžeme to změnit?“
• Nepřijímej „všechno nebo nic“: Není potřeba, aby terapeut používal jen CBT. Pokud kombinuje vědu s citlivostí, je to dobré.

Nejde o to, abys měl „nejvědeckější“ terapeuta. Jde o to, abys měl terapeuta, který ví, co funguje, ale nezapomíná, že jsi člověk - ne případ, ne data, ne protokol. A to je ta pravá evidence-based praxe.