Spoluzávislost: Jak se vymanit z toxických vztahů a najít svobodu

Spoluzávislost je spoluzávislost, psychologický stav, kdy jedna osoba ztrácí schopnost fungovat samostatně a přiděluje svou identitu a pocit hodnoty druhému. Also known as vztahová závislost, je to nejen citová závislost, ale celková ztráta hranic — jako kdybyste se snažili dýchat přes nádobu, kterou drží někdo jiný. Nejde o to, že milujete příliš. Jde o to, že se bez druhého osoby necítíte žít. Tento stav se často skrývá pod slovy jako „dělám to pro něj“, „bez ní bych se ztratil“ nebo „kdyby mě opustil, zemřu“.

Spoluzávislost emocionální závislost, přetrvávající potřeba kontroly, schválení nebo přítomnosti druhé osoby, aby se člověk cítil v pořádku je často spojená s hranice ve vztahu, schopností říct „ne“, udržet vlastní potřeby a neztrácet se v druhém. Bez těchto hranic se stáváte živým odrazem druhého — vaše city, rozhodnutí, dokonce vaše myšlenky se přizpůsobují tomu, co druhý potřebuje, ne tomu, co potřebujete vy. Tohle není láska. To je útěk. A útěk nikdy nevede k volnosti — jen k dalšímu utrpení.

Ve vztazích se spoluzávislostí často najdete dvojice, kde jeden „zachraňuje“, druhý „potřebuje být zachráněn“. Tento cyklus se opakuje, dokud někdo nezačne ptát: „Proč se cítím prázdný, když je ona tady?“ Terapie neříká, že máte opustit druhého. Říká, že máte opustit tu část sebe, která se nechává definovat jiným. V této sbírce najdete příběhy lidí, kteří se dostali z tohoto pasti — od těch, co se vymanili z nákupní závislosti, až po ty, co se naučili žít bez toho, aby museli „zachraňovat“ partnera. Někteří z nich začali s kognitivně behaviorální terapií, jiní s tělesně zaměřenými metodami, které pomohly uvolnit zadrženou bolest. Všechny cesty však vedly ke stejnému cíli: zpět k sobě samotnému.

Když přestanete hledat svou hodnotu v tom, jak vás druhý vidí, začnete hledat ji v tom, jaký jste sami. A to je první krok k pravé rovnováze.