Specifické fobie: Jak psychoterapie pomáhá překonat konkrétní strachy

Stůjte v kuchyni a vidíte pavouka na stěně. Vaše srdce zacvakne, nohy se vám ztuhlí, a najednou jste v křesle, kde se necháte zatlačit do rohu, jen aby vás ten malý tvor nezabral. Nejste sami. Tisíce lidí v Česku zažívají stejnou reakci - a přitom vědí, že pavouk není nebezpečný. To je specifická fobie: intenzivní, nekontrolovatelný strach z něčeho, co v reálu téměř žádné nebezpečí ne představuje. A přesto to může zničit váš den, týden, rok.

Co je specifická fobie opravdu?

Specifická fobie není jen „máme strach z vysokých míst“ nebo „nechci být v temném sklepě“. Je to přehnaná, trvalá a narušující život reakce na konkrétní podnět - pavouka, letadlo, krev, výšku, psa, dokonce i řeč. Lidé s těmito fobiemi ví, že jejich strach je nesmyslný. A přesto se nemohou zbavit. Je to jako když máte v hlavě zvuk, který nikdy nezmizí, i když víte, že je to jen náhoda.

Podle odborníků z AdiCare a Mojepsychologie.cz se fobie vyvíjejí z kombinace tří věcí: genetiky, zážitku a naučení. Pokud máte v rodině někoho s úzkostnou poruchou, máte vyšší riziko. Pokud jste jako dítě viděli, jak rodič zbledl při pohledu na hada, naučili jste se, že had je něco, co se musí vyhýbat. A pokud jste jednou zavřeni výtahem, může vám to zanechat stopu na celý život.

Největší rozdíl mezi běžným strachem a fobií je ta, že fobie vás omezuje. Strach z pavouka nebrání většině lidí žít. Ale strach z letadla? To znamená, že nejedete na dovolenou. Strach z krev? To znamená, že se vyhýbáte lékaři, i když máte bolest. A to je ten bod, kdy se to stává problémem - když to zničí vaši schopnost žít normálně.

Nejúčinnější léčba: Expoziční terapie

Když se ptáte, jak se z toho dostat, odpověď je jednoduchá: expoziční terapie. Je to nejvěrohodnější a nejvíce ověřená metoda - a není to nic složitého. Stačí se postupně, bez násilí, ale i bez útěku, vystavit tomu, čeho se bojíte.

Nejde o to, aby vás terapeut vytáhl do místnosti plné pavouků. Nejde o to, abyste hned letěli do letadla. Jde o to, abyste s terapeutem vytvořili žebříček strachu. Na spodním stupni je třeba jen přečíst text o pavoucích. Na druhém kroku - podívat se na fotku pavouka. Pak - video. Pak - pavouk v skleněné krabičce na druhém konci místnosti. Pak - pavouk v krabičce na stole před vámi. Až na vrcholu - pavouk na ruce.

Podle Psychologie dnes a Psychiatrie pro praxi úspěšnost této metody dosahuje 80-90 % pacientů po 5 až 10 sezeních. A nejde jen o to, že se strach ztratí. Jde o to, že vaše mozek se naučí: „Tohle není nebezpečné. Můžu to přežít.“

Je to jako když se naučíte plavat. Nejdřív se držíte za ruku, pak jen za prsa, pak se ponoříte sami. A najednou - plavete. Neznamená to, že už nečekáte, že vás něco potopí. Ale víte, že když se potopíte, zvládnete to. A to je všechno, co potřebujete.

Kognitivně-behaviorální terapie - co to vlastně je?

Expoziční terapie je součástí širšího přístupu - kognitivně-behaviorální terapie, nebo KBT. To znamená, že se nejen vystavujete strachu, ale také učíte, jak přemýšlet o něm.

Když vidíte pavouka, vaše mysl říká: „Tohle mě zabije.“ KBT vás učí: „Co když tohle není pravda? Co když pavouk nemá zuby, nemá jed, a nemá vůli mě zabít? Co když jen chce být v klidu?“

Tyto myšlenky se nazývají kognitivní zkreslení. A KBT vám pomáhá je rozpoznat, zpochybnit a nahradit realistickými. Není to „přemýšlení o tom, že je všechno v pořádku“. Je to „přemýšlení o tom, co skutečně víte, a ne o tom, co si vaše strachy vymyslely“.

Terapeut vám nepřečítá knihu o úzkosti. Neřekne vám, že „všechno je v pořádku“. On vás provede krok za krokem, když se sám vystavíte strachu a najednou si řeknete: „Tohle jsem přežil. A žiju.“

Co když expoziční terapie nefunguje?

Někdy ano. Někdy ne. A to není vaše chyba.

Existuje alternativa - strategická krátká terapie. Tento přístup, který používá Centrum di Terapia Strategica, nezačíná tím, že se vystavujete strachu. Začíná tím, že se ptáte: „Když se tomu vyhýbáte, co to vám přináší?“

Například: „Když se vyhýbáte letadlům, máte klid. Ale ztrácíte příležitosti. Co by se stalo, kdybyste tohle neztráceli?“

Tento přístup se hodí lidem, kteří se při expoziční terapii „zablokují“. Kteří se cítí jako „příliš strašení“, aby mohli kroky dělat. Strategická terapie jim pomáhá najít jinou cestu - ne k strachu, ale k životu.

Není to „alternativa“ v tom smyslu, že je horší. Je to jiná cesta. A někdy je ta jiná cesta ta pravá.

Je potřeba léky?

Léky nejsou první volba. Ani druhá. Ani třetí.

Podle Farmacie pro praxi a Psychiatrie pro praxi se léky používají jen v těžkých případech - když je fobie tak silná, že pacient nemůže vůbec začít terapii. Nebo když má zároveň těžkou deprese.

Nejčastější léky jsou SSRI (např. sertralin, escitalopram) nebo venlafaxin - antidepresiva, která pomáhají stabilizovat náladu a snížit úzkost. Nejsou to „tabletky na strach“. Jsou to pomůcky, které vám umožní dělat terapii.

Neexistuje lék, který by vás „vyléčil“ ze strachu z pavouků. Existuje jen lék, který vám umožní dělat to, co potřebujete - překonávat ho.

Nezapomeňte: léky nejsou řešení. Jsou jen most. A ten most vede k terapii.

Co můžete dělat sami?

Terapie není jen to, co děláte v kanceláři terapeuta. Je to i to, co děláte doma.

Nejlepší doplňky: dechová cvičení, progresivní svalová relaxace a meditace. Když se začnete učit řídit dech - například 4 sekundy vdech, 6 sekund výdech - vaše tělo se naučí, že nejste v nebezpečí. A to je klíč.

Neříkejte si: „Musím se uvolnit.“ Říkejte si: „Můžu jen dýchat.“

Nezapomeňte: každý den, kdy cvičíte dech, kdy se podíváte na fotku pavouka, kdy si napsal, co vás vlastně straší - to je krok vpřed. Ne musí být velký. Ale musí být pravidelný.

Jak začít?

První krok není „najít terapeuta“. První krok je „přiznat si, že to potřebuji“.

V Česku je poptávka po léčbě specifických fobií vysoká. Mnoho terapeutů se specializuje na úzkostné poruchy. Hledejte někoho, kdo má zkušenosti s KBT a expoziční terapií. Nechte se poradit - například u AdiCare, Centra di Terapia Strategica nebo na Mojepsychologie.cz.

Sezení stojí obvykle 800-1500 Kč. Pokud máte zdravotní pojištění, může být hrazeno - doplatek je pak jen 50-100 Kč za sezení. Kompletní léčba - 5 až 10 sezení - vás stojí 4 000 až 15 000 Kč. To je méně než cena nového telefonu. A to, co dostanete, je život, který jste si vlastně vyměnili za strach.

Nečekáte na „správný čas“. Nečekáte na „když budu mít víc času“. Nečekáte na „když budu mít víc odvahy“. Ten čas je teď. A odvaha není něco, co máte. Je něco, co si vytvoříte - krok za krokem.

Co se stane po terapii?

Po terapii se nic nezmění - venku. Pavouci pořád chodí po stěnách. Letadla pořád létají. Krev pořád teče.

Ale vy už nebudete mít stejnou reakci. Budete mít klid. Budete mít volbu. Budete moci říct: „Tohle je nepříjemné, ale nebezpečné neje.“

Je to jako když se vysvobodíte z pout. Nejste větší. Nejste silnější. Jen jste si vytvořili prostor, kde můžete dýchat. A to je všechno, co potřebujete.