CBIT: Co je to kognitivně behaviorální terapie a proč funguje

Co je vlastně CBIT, kognitivně behaviorální terapie, která se zaměřuje na přesné změny myšlenek a chování. Also known as kognitivně behaviorální terapie, it is the most researched form of therapy in the Czech Republic, with clear evidence it helps people break cycles of anxiety, self-criticism, and addictive behaviors. Není to nějaká magie. Není to o tom, jak se cítíte v daném okamžiku. Je to o tom, jak vaše myšlenky vytvářejí vaše chování — a jak to můžete změnit, krok za krokem.

CBIT se neliší od jiných terapií tím, že se snaží „odstranit“ problém. Místo toho učí, jak ho poznat a jak s ním pracovat. Když se někdo bojí sociálních situací, CBIT mu nepříkazuje „jen se uvolňte“. Ukazuje mu, jaké přesně myšlenky ho drží v úzkosti — třeba „všichni se na mě smějí“ — a pak společně s ním zkouší, jestli to opravdu platí. A když zjistí, že ne, začne dělat jinak. Například se vysloví, přijde na schůzku, nebo prostě jen zvedne ruku. Každý malý krok je trénink. A trénink mění mozek.

CBIT není jen pro úzkost. Je to základ pro léčbu závislostí, jako je nákupní závislost, kompulzivní nakupování, které často vzniká jako způsob, jak utlumit negativní emoce, nebo zneužívající vztah, systém, kde jedna osoba systematicky podkopává sebevědomí druhé. V terapii se zde pracuje s kognitivními omyly — třeba s tím, že „když mi někdo křičí, znamená to, že mě miluje“. CBIT ukazuje, že to není pravda. A že existuje jiný způsob, jak se cítit bez toho, aby někdo musel být agresivní.

Co je důležité: CBIT není „všechno nebo nic“. Není to terapie pro každého. Pokud máte hluboké trauma nebo jste v akutní krizi, potřebujete jiný přístup. Ale pokud se cítíte jako v kolotoči — opakujete stejné chyby, máte stejné myšlenky, cítíte se stejně — CBIT vám dá nástroje. A ty nástroje nezmizí, když skončíte terapii. Zůstanou s vámi. Jako návod, jak se neztratit, když se všechno zhorší.

V našich článcích najdete příklady, jak CBIT funguje v praxi: od toho, jak pomáhá lidem s ADHD lépe komunikovat ve vztahu, až po to, jak přerušuje kolotoč přemítání u lidí s úzkostí. Některé články se zaměřují na konkrétní techniky, jako jsou domácí úkoly nebo práce s racionalizací. Jiné ukazují, jak CBIT spolupracuje s jinými metodami — třeba s tělesně zaměřenou terapií nebo s psychoedukací. Všechny mají jedno společné: neříkají, co máte cítit. Ukazují, co můžete dělat, abyste se cítili lépe.