Epilepsie a psychoterapie: Jak psychické faktory ovlivňují příznaky a léčbu

When working with epilepsie, neurologická porucha charakterizovaná opakujícími se záchvaty způsobenými náhlou elektrickou aktivitou v mozku. Also known as záchvatová porucha, it není jen otázka mozku – její dopady se projevují v každodenním životě, vztazích a psychice. Mnoho lidí s epilepsií trpí skrytou úzkostí – nejen kvůli strachu ze záchvatu, ale i z toho, jak je ostatní považují. Někteří se cítí jako „poškození“, jiní se vyhýbají sociálním situacím, protože nevědí, kdy se může něco stát. A to všechno zhoršuje příznaky – stres, spánková deprivace a emocionální přetížení jsou dobře známé spouštěče záchvatů. To není „jen v hlavě“ – to je biologická skutečnost, kterou potvrzují studie z klinických center v Praze a Brně.

Úzkost u epilepsie, častý průvodní jev, který se vyskytuje u až 30 % pacientů, často zůstává nelečená, protože se zaměřujeme jen na léky proti záchvatům. Ale když se úzkost neřeší, léky fungují hůře. Lidé s epilepsií často prožívají ruminace – neustálé přemýšlení o tom, co se stane příště. To vede k vyhoření, izolaci a dokonce k depresi. A právě tady vstupuje psychoterapie, nástroj, který pomáhá překonávat myšlenkové cykly, obnovovat pocit bezpečí a zvládat emoce bez potlačování. Není to náhrada za léky – je to doplněk, který změní kvalitu života. Mnoho pacientů, kteří začali s terapií, říká, že po prvních sezeních se cítí jako by se jim „odvázaly ruce“ – už nejsou jen pacienty, ale lidmi, kteří se učí žít s touto skutečností, nebo proti ní.

Stres není jen „něco, co každý cítí“ – u lidí s epilepsií je to fyzický spouštěč. A když se stres nestává jen příčinou, ale i následkem – třeba kvůli strachu z práce, vztahů nebo jízdy autem – vzniká uzavřený kruh. Psychické aspekty epilepsie, včetně pocitu viny, strachu z hodnocení nebo ztráty kontroly, jsou často přehlíženy v primární péči. Ale právě tyto aspekty jsou ty, které rozhodují o tom, zda člověk bude jen přežívat, nebo začne žít. Terapie neřeší záchvaty přímo – ale učí tě, jak se k nim vztahovat, jak se chránit před jejich spouštěči a jak získat zpět kontrolu nad tím, co máš pod kontrolou: své myšlenky, reakce a hranice.

V této sbírce najdeš praktické příběhy, návody a vysvětlení – od toho, jak se vyrovnat s úzkostí před záchvatem, přes to, jak psychoterapie pomáhá párům, kde jeden má epilepsii, až po to, jak zvládnout stres tak, aby nevyvolával záchvaty. Nejde o teorii – jde o to, jak se získá zpět klid, důvěra a svoboda. Každý článek je napsaný pro ty, kdo už vědí, že léky samy o sobě nestačí. A pro ty, kdo se právě ptají: „Je to moje chyba?“ Ne. To není chyba. To je lidská reakce na náročnou skutečnost. A ta se dá změnit – nejen léky, ale i tím, jak se k sobě chováš, když se nic nestane.