TEACCH program: Strukturované učení pro děti s autismem - jak funguje a proč ho v Česku používají školy a terapeuti

Uvažujete o tom, jak pomoci dítěti s autismem lépe rozumět světu kolem sebe? Nejde o to, aby se chovalo „normálně“. Jde o to, aby se cítilo bezpečně, vědělo, co od něj očekávají, a mohlo se učit bez neustálého stresu. To je přesně to, co TEACCH program - strukturované učení - nabízí.

Co je TEACCH program a odkud pochází?

TEACCH (Treatment and Education of Autistic and related Communication Handicapped Children) vznikl v roce 1972 v Severní Karolíně, USA, pod vedením psychologa Erica Schoplera. Na rozdíl od běžných přístupů té doby, které považovaly autismus za formu šílenství dětského věku, Schopler uznal autismus jako přirozený způsob fungování mozku - s vlastními silami a výzvami. To byl revoluční pohled.

Program se nezaměřuje na to, aby dítě „napravil“. Místo toho přizpůsobuje prostředí jeho potřebám. Děti s autismem často lépe zpracovávají vizuální informace než slova. Výzkumy ukazují, že 83 % z nich lépe porozumí obrázku nebo plánu než slovnímu pokynu. TEACCH to využívá. Místo toho, aby opakovali příkazy, dostávají vizuální rozvrhy, jasně definované pracovní systémy a uspořádané prostory - všechno, co jim dává smysl.

Jak vypadá strukturované učení v praxi?

Strukturované učení má čtyři pilíře, které fungují společně jako systém:

1. Fyzická struktura prostředí - místo, kde dítě pracuje, je jasně oddělené od místa, kde hraje nebo odpočívá. Všichni vědí, kde co dělat. Žádné zmatek, žádné nejistoty.
2. Individuální rozvrhy - místo slovních pokynů „dnes budeš dělat matematiku“, dítě vidí obrázky: kniha → pracovní list → škrtnutí → obrázek s kouskem čokolády jako odměna. To je jasné. To je jisté.
3. Pracovní systémy - dítě ví, kolik úkolů má udělat, jak je dokončit a kdy to skončí. Například: tři krabičky s úkoly. Když všechny dokončí, přesune je do „hotovo“ a může jít hrát. Žádné „kdy to skončí?“ - odpověď je vidět.
4. Strukturované úkoly - každý úkol má jasný začátek, průběh a konec. Nejsou to otevřené otázky. Jsou to konkrétní činnosti: „Přilož červený kroužek k červenému obrázku“ - a pak se to škrtně. Jednoduché. Předvídatelné. Bez překvapení.

Tyto prvky nejsou jen „dobrý nápad“. Výzkumy ukazují, že děti s autismem v takovém prostředí mají o 37 % vyšší účast ve výuce než v neuspořádaném prostředí. A to je větší rozdíl, než si většina lidí dokáže představit.

Proč je TEACCH v Česku tak populární?

V Česku se TEACCH program rozvíjí už více než deset let. Centrum terapie autismu v Olomouci a dalších městech jej používá od roku 2012. Dnes ho aplikuje 12 specializovaných center a 37 základních škol s podporou dětí s autismem. Služby TEACCH zasahují do 10 regionů a rozšiřují se i do Slovenska.

Proč? Protože funguje. Rodiče z Centra terapie autismu ve své roční zprávě z roku 2022 hlásili, že 78 % z nich je spokojeno s výsledky. Mnozí říkají: „Po zavedení vizuálního rozvrhu se nám zmenšily krize ráno o 63 %. Moje dítě, které dříve neřeklo ani slovo, teď dokončuje úkoly samo.“

Na Zahrádce, základní škole v Česku, kde pracují s dětmi s těžkým autismem a intelektuálním postižením, se po 4 měsících používání TEACCH zvýšila schopnost dokončovat úkoly u 85 % žáků. To není jen „lepší chování“. To je skutečný pokrok ve vzdělávání.

Co TEACCH nedělá - a proč to důležité víme?

TEACCH není ABA. Není to program, který vás učí, jak „opravit“ chování pomocí odměn a trestů. TEACCH neříká: „Dej si ruku dolů!“ - ale: „Tady je místo, kde si ruku položíš. Tady je úkol. Když ho uděláš, můžeš jít dál.“

Toto rozdílné přístupy mají důsledky. Výzkum z roku 2014 porovnával 75 tříd s dětmi s autismem. Všechny třídy viděly zlepšení v komunikaci a jemné motorice. Ale jen děti ve třídách s TEACCH a LEAP (jiný program) získaly zlepšení ve sociální interakci podle rodičů. Děti v „běžných“ třídách - bez žádného modelu - ne.

Na druhou stranu: TEACCH nezlepšuje spontánní iniciativy stejně dobře jako LEAP, který více využívá spolužáky jako učitele. A někteří odborníci, jako doktorka Bryna Siegel, upozorňují: TEACCH vytváří nezávislé děti, ale ne vždy sociálně zapojené. Můžete mít dítě, které dokončí úkoly, ale neumí začít rozhovor.

To není chyba programu. Je to jeho limit. TEACCH neřeší všechno. Ale řeší to, co jiné programy často přehlížejí: bezpečí, jasnost a možnost se učit bez stresu.

Jak se TEACCH přizpůsobuje v Česku?

Ne každý student je stejný. V Česku se TEACCH nekopíruje doslova. Pracují s ním jako s nástrojem, který se upravuje.

Na Zahrádce například museli upravit 32 % materiálů, protože děti měly společně autismus a těžké intelektuální postižení. Výsledky byly stále dobré - ale potřebovaly jiné obrázky, jiné úkoly, jiný temp.

U dětí s těžkými senzorickými problémy - které se bojí hlasu, světla, dotyku - je potřeba upravit celé prostředí. V 72 % českých tříd se musí měnit osvětlení, odstranit hluk, změnit materiály. To není zbytečné. To je nutné.

Na výuku je třeba čas. 68 % učitelů v Česku potřebovalo 3-6 měsíců tréninku, než se cítilo dostatečně zkušené. A vytváření vizuálních materiálů je náročné - 42 % učitelů říká, že to trvá příliš dlouho. Proto se teď vyzkoušejí digitální nástroje. Centrum terapie autismu testuje tabletové aplikace, které automaticky generují vizuální rozvrhy. Výsledek? 45 % času ušetřeno na přípravě a 31 % více zapojení dětí.

Co stojí TEACCH v Česku?

Nejde o to, kolik stojí. Ale o to, co získáte.

V USA se za vybavení třídy do TEACCH zaplatí 2 500-5 000 dolarů. V Česku se za stejnou úroveň vybavení zaplatí 15 000-25 000 Kč. To je víc než nějaký nový počítač. Ale je to investice do toho, aby dítě mohlo učit se - ne jen přežívat.

Pro rodiče to znamená méně krizí, méně stresu, více klidu doma. Pro školu to znamená, že dítě může být ve třídě - a ne jen v izolované třídě pro „nepřístupné“ děti.

Programy jako TEACCH nejsou „moda“. Jsou výsledkem 50 let výzkumu. V Česku je podporuje i stát. Od roku 2020 ročně roste rozpočet na autismus o 18 %. TEACCH je jedním z mála programů, které má Národní centrum pro autismus v USA klasifikováno jako „dobře ověřený“ - což znamená, že má pevné vědecké důkazy.

Kdo by měl TEACCH zvážit?

TEACCH je nejlepší volba, pokud:

• Vaše dítě se ztrácí ve slovních pokynech.
• Často má krize, když se změní plán.
• Neumí začít nebo dokončit úkol bez pomoci.
• Je citlivé na hluk, světlo nebo dotyk.
• Chce být nezávislé, ale neví, jak.

Není to ideální pro děti, které potřebují hlavně naučit se mluvit s lidmi - tam lépe funguje LEAP nebo jiné sociálně zaměřené programy.

Ale pokud potřebujete, aby vaše dítě mělo klid, jasnost a možnost se naučit - bez toho, aby se cítilo napnuté - TEACCH je jedním z nejlepších nástrojů, které máte.

Co dál?

Chcete začít? Vyzkoušejte to doma:

1. Vytvořte jednoduchý vizuální rozvrh na papíře: snímek snídany → snímek školy → snímek hraní → snímek spánku.
2. Používejte ho každý den - bez výjimek.
3. Začněte s jedním úkolem: např. „Polož knížku na stůl“. Přiložte obrázek, který ukazuje, co máte udělat.
4. Když to dítě udělá, škrtněte to a dejte mu malou odměnu - ne slovy, ale obrázkem: „hotovo“ + „čokoláda“.

Nechte se vzdělat. Centrum terapie autismu a Blue Key Centrum nabízejí 32hodinové kurzy pro rodiče i učitele. Více informací najdete na terapie-autismu.cz.

Nejde o to, aby dítě bylo „normální“. Jde o to, aby bylo schopné žít svůj život - s jasností, bez strachu, s důstojností. TEACCH to umožňuje. A v Česku už to funguje.