Destigmatizace terapie: Proč není hanba chodit k psychologovi v České republice

Stále se slyší: „Když chodíš k psychologovi, tak máš něco špatně.“ Nebo: „To je pro blázny.“ Ale co kdybychom řekli, že chodit k psychologovi je stejně přirozené jako chodit k lékaři, když máš bolest hlavy nebo zlomenou nohu? V České republice se to pomalu mění - a ne jen kvůli kampaním, ale kvůli lidem, kteří se rozhodli mluvit o svých zkušenostech.

Stigma není jen slovo - je to každodenní zkušenost

V roce 2022 provedl Národní ústav duševního zdraví průzkum mezi 1 500 Čechy. Výsledek byl jasný: 54 % lidí stále věří, že duševní problémy by člověk měl zvládnout sám. To znamená, že více než polovina populace považuje návštěvu psychologa za známku slabosti. A to i přes to, že počet lidí, kteří terapii využívají, roste. Od roku 2018 do 2022 se počet pacientů u psychologů zvýšil o 37 %.

Proč to tak je? Česká společnost má dlouhou tradici mlčení. O bolesti, úzkosti, únavě, nevěře v sebe - o tom se mluví jen v rodině, a i tam často s očekáváním: „Překonáš to.“ Ale nemůžeš překonat to, co neznáš. A nemůžeš překonat to, co se ti říká, že bys měl skrývat.

Jedna 28letá žena z Olomouce, která chodí k psycholožce už dva roky, mi řekla: „Když jsem řekla kolegyni, že chodím k psycholožce, odpověděla: ‚A co ti řekla, že si blázen?‘ To by se nestalo, kdybych řekla, že chodím k očnímu lékaři.“ Tohle není výjimka. To je každodenní realita.

Co se změnilo od roku 2017?

V roce 2017 se spustil projekt Destigmatizace - první systematický pokus v ČR o změnu toho, jak společnost vnímá duševní zdraví. Projekt, který trval pět let a byl financován z veřejných prostředků, nebyl jen plakáty a reklamy. Byl to komplexní přístup: tréninky pro učitele, výukové materiály pro školy, podpora rodin, tréninky pro lékaře a policisty - a hlavně: zapojení lidí, kteří terapii využívají.

Výsledek? V roce 2017 71 % lidí věřilo, že duševní problémy by člověk měl zvládnout sám. V roce 2022 to bylo 54 %. To je 17 procentní bodů změny - a to za pět let. Nejde o velký skok, ale o skutečný posun. A ten posun je vidět i v praxi.

V Praze, Brně, Ostravě a i v menších městech se objevují kampaně jako Pomoc je na dosah. V roce 2023 zaznamenaly 42 000 interakcí na sociálních sítích. A podle dotazníku, který v rámci kampaně vyplnilo 1 200 lidí, 68 % z nich řeklo: „Dříve bych k psychologovi nešel kvůli strachu, jak na to lidé reagují.“

Proč je terapie jako návštěva u lékaře?

Když máš zlomenou ruku, jdeš k ortopedovi. Když máš zápal plic, jdeš k pneumologovi. Když máš úzkost, deprese nebo pocit, že ti něco uniká - jdeš k psychologovi. Nejde o „nemoc“, jde o potřebu podpory.

Psycholog není někdo, kdo ti řekne, jak žít. Psycholog je někdo, kdo ti pomůže slyšet samotného sebe. Kdo ti ukáže, proč ti něco bolí. Kdo ti pomůže najít slova pro to, co ti nejde říct. A to není slabost. To je odvaha.

Víte, kolik lidí v ČR má průměrně přístup k psychologovi? 3,2 na 10 000 obyvatel. Doporučený poměr je 5 na 10 000. To znamená, že mnozí lidé čekají měsíce na první návštěvu. A přesto se stále bojí říct, že tam jdou.

Co dělá rozdíl - a kde začít?

Největší změna nenastane, když se budou psát nové zákony. Nastane, když se někdo rozhodne říct: „Jdu k psychologovi.“ A když to někdo jiný slyší a neřekne: „Aha, tak jsi blázen.“ Ale řekne: „To je fajn. Mám to taky.“

Začít můžeš tady a teď:

• Nečekávej, až budeš „hůř“. Terapie není jen pro krizi. Je pro každého, kdo chce lépe pochopit, jak funguje jeho mysl.
• Najdi podporu. Podle výzkumu NÚDZ 82 % lidí, kteří sdíleli svou návštěvu psychologa s někým blízkým, dostalo pozitivní reakci. Ne všichni budou rozumět - ale mnozí ano.
• Využij bezplatné služby. Linka NÁSLED (800 155 155) poskytla v roce 2022 přes 27 000 konzultací. A 63 % lidí, kteří zavolali, poté začalo pravidelnou terapii.
• Zkus online terapii. 41 % lidí v ČR preferuje online návštěvy, protože se cítí méně vystaveno soudění. To je legitimní volba.

Co se děje v ČR teď?

V roce 2023 se spustil nový projekt Předcházení a podpora duševního zdraví u dospělé populace - pokračování práce z projektu Destigmatizace. A vláda plánuje do roku 2025 zvýšit financování duševního zdraví o 15 %.

Významná změna: od roku 2022 může pojišťovna plně hradit psychoterapii pro osoby do 26 let. V prvním pololetí 2023 se počet žádostí o terapii v této věkové skupině zvýšil o 28 %. To je jasný signál: mladí lidé nechcí být mlčící. Chtějí pomoci.

V Praze se v červnu 2025 uskuteční mezinárodní konference, která se bude zabývat i psychedeliky asistovanou terapií - jednou z nejnovějších a nejslibnějších metod v léčbě PTSD. To všechno se děje v Česku. A to není náhoda.

Ty jsi nejedním z nich

Nikdo nevím, co ti přesně dělá problém. Možná je to únavu, která tě neopouští. Možná je to pocit, že nikdy nejsi dost. Možná je to něco, co si ani neumíš pojmenovat. A možná si myslíš, že to zvládneš sám.

Ale víš, co je horší než bolest? Bolet sám.

Chodit k psychologovi není hanba. Je to způsob, jak se sám sebe neztratit. Je to jako sečíst si nohu, když ti bolí. Jen že to je uvnitř. A to, co je uvnitř, je stejně důležité jako to, co je venku.

Víš, kolik lidí v Česku už chodí k psychologovi? Více než 300 000. A každý z nich kdysi cítil, že je to špatné. Ale zvolili si jinou cestu. Cestu, která nevyžaduje silnější hlas. Jen upřímnost. A odvahu.

Co se stane, když se přestaneme stydět?

Když se přestaneme stydět, změní se i to, jak se o nás rozhodují politici. Když se přestaneme stydět, změní se i to, jak se na nás dívají zaměstnavatelé. Když se přestaneme stydět, změní se i to, jak se na nás dívají naše děti.

A ty? Ty už nejsi ten, kdo se stydí. Ty jsi ten, kdo se rozhodl, že jeho duševní zdraví je stejně důležité jako jeho tělo. A to není malý krok. To je revoluce.

Chodit k psychologovi není přiznání, že jsi slabý. Je to přiznání, že jsi člověk. A člověk potřebuje pomoct. Nejen tělo. I duši.