Jak zvládnout čekání na odbornou pomoc: Dočasné strategie bezpečí

Čekání na první schůzku s psychologem nebo psychiatrem může být jednou z nejtěžších částí celé cesty k zlepšení duševního zdraví. V České republice průměrně trvá čekání na odbornou pomoc od osmi do dvanácti týdnů. Během tohoto období se mnoho lidí cítí ztraceně, nejistě, nebo dokonce jako by se jejich stav jen zhoršoval. A přitom nejsou sami. Každý den tisíce lidí prožívá stejnou situaci - a většina z nich neví, co dělat, než si sednout a čekat.

Nejde o to, vydržet, ale o to, přežít

>Mnoho lidí si myslí, že když čekají na psychologa, musí „zatnout zuby a vydržet“. To je nejnebezpečnější přístup. Potlačování emocí, odmítání potřeby podpory, nebo přesouvání problémů na později - to všechno není odolnost. Je to jen způsob, jak si zatlačit věci pod koberec. A když se koberec zvedne, všechno to, co jste schovávali, vyskočí najednou - a často s větší silou.

>Podle studie zveřejněné na Heroine.cz v červnu 2023 přibližně 68 % lidí, kteří používají pouze strategii „vydržet“, zažívá zhoršení symptomů během čekání. To znamená, že čekání samo o sobě není jen nevyhnutelné - může být i nebezpečné, když ho neřídíte.

První krok: Nezůstávejte sám

>Psycholog Marek Preiss říká: „Dobrá první pomoc je poradit se s někým, komu důvěřujete.“ A to nemusí být odborník. Může to být kamarád, který vás více než jen poslouchá. Může to být rodič, který vás zná od dětství. Může to být kolega, který už prošel něčím podobným.

>Nejde o to, aby vás někdo „vyřešil“. Jde o to, abyste si připomněli, že nejste sami. Většina lidí, kteří využívají sociální oporu, uvedla, že jejich úzkost klesla o 40-60 % během prvních dvou týdnů čekání. To je větší změna, než mnoho lidí očekává.

>Nezapomeňte: pokud se vám někdo zdá „příliš vzdálený“ nebo „nemá co říct“, tak to neznamená, že je špatná volba. Znamená to, že potřebujete někoho, kdo vás opravdu slyší - ne kdo vás jen slyší.

Linka bezpečí 116 111: Když nemáte nikoho, kdo by vás slyšel

>Ve většině případů je linka bezpečí 116 111 první a poslední možností, která funguje. V roce 2023 zaznamenala více než 42 500 hovorů - o 18 % více než v roce 2022. Lidé zavolají, když se cítí na pokraji. A většina z nich říká, že ten hovor jim dal klid, který neměli už měsíce.

>Nejsou to terapeuti. Nejsou to lékaři. Ale jsou to lidé, kteří se naučili poslouchat bez toho, aby museli něco dělat. Víte, co říkají všem, kdo zavolají? „Není to špatné, že se cítíš takhle. Je to lidské.“

>Podle anonymních příběhů na portálu Nevypusť duši 72 % lidí, kteří zavolali na linku během čekání, uvedlo, že jim to „pomohlo přežít ten čas bez zhoršení“. Jeden muž, který čekal na první schůzku s psychologem 3 týdny, napsal: „Zavolal jsem, když jsem neměl kde jinam. Ten hovor mi dal prostor, abych se mohl rozplakat - a pak jsem spal celou noc.“

Neztrácejte každodenní rámec

>Když se duševní zdraví zhoršuje, všechno se rozpadá. Spánek? Ztracený. Jídlo? Ztracené. Důležité věci? Ztracené. A když se všechno ztratí, zůstane jen jeden věc: čekání.

>Psychologie.cz v článku z března 2024 říká: „Vždy je také možnost zvážit odbornou pomoc, která nás těžkou situací provede co možná bezpečně a efektivně.“ Ale co dělat, když ta odborná pomoc ještě není?

>Zde je jednoduchý návod:

1. Udělejte si každý den 3 věci, které děláte vždy - i když se cítíte špatně. Například: vstát v 8 hodin, vypít sklenici vody, vyjít ven na 10 minut.
2. Přidejte jednu věc, která vás trochu zvedne. Třeba: poslechnout si písničku, která vás dělá šťastnými, nebo si přečíst krátký příběh.
3. Nezabývejte se tím, co „máte udělat“. Zabývejte se tím, co „můžete udělat“. Rozdíl je obrovský.

>Nejde o to, aby byl váš den dokonalý. Jde o to, aby byl stabilní. Když máte jen trochu stability, máte i trochu místa na dýchání.

Techniky, které vás neztratí půdu pod nohama

>Mindfulness? Ano. Ale ne ten, o kterém vám mluví na YouTube. Ten, kde se sedíte a „necháte myslet“ - to funguje jen, když už máte trochu klidu. Když jste v krizi, potřebujete něco, co vás „přivádí zpět“.

>Nejjednodušší technika, kterou doporučují i terapeuti z Opatruj.se, je 5-4-3-2-1:

• Ukažte 5 věcí, které vidíte - například: stůl, káva, záclona, kniha, okno.
• Dotkněte se 4 věcí - ruka na stole, noha na zemi, prst na kávě, hlava na opěradle.
• Poslechněte 3 zvuky - hodiny, auto venku, dech.
• Udělejte 2 pachy - čerstvý vzduch, káva, vlastní kůže.
• Popijte 1 věc - vodu, čaj, svačinu.

>Tato technika funguje proto, že přeměňuje váš mozek z „přemýšlení“ do „přítomnosti“. A když jste přítomní, nemůžete být ztracení.

>Nezapomeňte: není to „praktikování klidu“. Je to „záchytný bod“ - jako když se ztratíte ve tmě a najdete si zábradlí.

Plán na nejbližší období: Nečekat, ale plánovat

>Čekání je nejhorší, když je nekonečné. Když nevíte, co bude další týden, všechno se stává nebezpečným. A proto je klíčové: udělejte si plán na následující 14 dní.

>Nejde o to, abyste se „zlepšili“. Jde o to, abyste se „neztratili“.

>Co může být v plánu?

• Den 1-3: Zavolat na linku bezpečí.
• Den 4: Vyjít ven na 15 minut bez telefonu.
• Den 6: Zkontaktovat někoho, komu důvěřujete, a říct mu: „Mám těžký týden.“
• Den 8: Použít techniku 5-4-3-2-1, když se cítíte zmatek.
• Den 10: Přečíst si jeden článek o duševním zdraví (např. z Nevypusť duši).
• Den 14: Zapsat si, co vás v těch dvou týdnech „nevyřadilo“.

>Tento plán není o tom, aby vás „vyléčil“. Je o tom, aby vás „udržel“.

Technologie jako pomocník, ne náhrada

>Aplikace jako Nepanikař se staly důležitým nástrojem. Stáhnutá přes 150 000krát, má hodnocení 4,3/5 na Google Play a 4,5/5 na App Store. Proč? Protože nabízí přesně to, co potřebujete: okamžitý přístup k dechovým cvičením, kontakty na krizová centra a jednoduché návody, které vás „zase zvednou“.

>Ale pamatujte: aplikace není terapie. Je to jako záchranný vest - použijete ho, když je voda kolem vás, ale nebudete ho nosit celý život.

>Uživatelé, kteří kombinovali aplikaci s lidmi a jednoduchými rutinami, uvedli, že jejich úzkost klesla o 50 % během týdne.

Co nefunguje - a proč

>Nezaměřujte se na:

• Potlačování - „Nemám právo být špatně.“
• Porovnávání - „Všichni ostatní to zvládnou, já ne.“
• Samotným hledáním odpovědí - „Musím najít odpověď sám.“
• Nečinnosti - „Zatím nechci.“

>Tyto přístupy nejsou špatné. Jsou jen neefektivní. A když je používáte, čekání se stává zákeřnějším. Víte proč? Protože neřešíte problém. Řešíte jen jeho následky.

Budoucnost: Co se děje v Česku

>Ministerstvo zdravotnictví spustilo projekt „Odolné Česko“, který má do roku 2027 snížit čekací dobu na odbornou pomoc na 4-6 týdnů. Součástí toho je rozšíření sítě peer konzultantů - lidí, kteří prošli krizí a teď pomáhají jiným. Do konce roku 2026 se plánuje vzdělat 500 nových.

>Také se připravuje digitální platforma, která po registraci na čekací listinu automaticky pošle pacientovi certifikované materiály pro dočasné strategie bezpečí. To znamená: nebudete muset hledat. Budete mít to, co potřebujete, hned.

>Podle odhadů docenta Preisse by tyto změny mohly snížit riziko krizových situací u čekajících pacientů až o 35 %.

Co dělat teď?

>Nečekáte na to, aby všechno bylo v pořádku. Čekáte na to, aby vás někdo slyšel. A dokud to někdo neudělá, vy to můžete udělat sami.

>Nejprve: zavolejte na 116 111. To je zdarma, anonymní a k dispozici 24 hodin denně.

>Druhé: najděte jednoho člověka, komu důvěřujete, a řekněte mu: „Mám těžký čas. Potřebuji, abyste byl tady.“

>Třetí: udělejte si plán na 14 dní - jen 3 věci denně, jedna z nich musí být něco, co vás trochu zvedne.

>A nezapomeňte: čekání na odbornou pomoc není závada. Je to jen čas, který potřebujete, abyste se mohli udržet. A vy to zvládnete. Ne protože jste silní. Ale protože jste lidský.