Terapie zaměřená na řešení: Jak krátkodobá psychoterapie pomáhá rychle najít řešení bez prohlubování minulosti

Stojíte před problémem, který vás už dlouho unavuje? Anxietu, která vás drží v uzdách, nebo konflikt, který vám znemožňuje žít? Mnoho lidí tráví měsíce nebo roky v terapii, prochází traumata, analyzuje dětství a hledá příčiny. Ale co kdyby vám stačilo jen několik sezení, abyste začali vnímat život jinak? To je přesně to, co nabízí terapie zaměřená na řešení - SFBT.

Tato metoda neptá se: „Proč se to stalo?“ nebo „Kde to začalo?“. Místo toho se ptá: „Co by se stalo, kdyby se v noci stala zázraka a váš problém zmizel?“ A pak: „Jak byste to věděli? Co byste jinak dělali?“ Tady nejde o historii, ale o budoucnost. A ne o tom, co je špatně, ale o tom, co už funguje.

Co je vlastně terapie zaměřená na řešení?

Terapie zaměřená na řešení (SFBT) je psychoterapeutický přístup vyvinutý v USA koncem 70. let 20. století Steve de Shazerem a Insoo Kim Berg. Pracovali v Milwaukee Brief Family Therapy Center a vytvořili přístup, který se odlišuje od všech tradičních metod. Namísto toho, aby se terapeut soustředil na příčiny problému, se zaměřil na to, co klient už umí - a jak to může využít.

Je to jako když se někdo ztratí v lese. Klasická terapie by vás nechala zkoumat, jak jste tam skončili, co vás k tomu vedlo, jaké stromy jste minuli. SFBT by vás spíš zeptala: „Kde jsi byl, když jsi věděl, kudy jít? Co jsi dělal, když jsi měl jasno?“ A pak by vás vedla k tomu, abyste to zopakovali.

Je to postmoderní přístup, který vychází z filozofie Ludwig Wittgensteina - že reality vytváříme jazykem. Pokud změníte, jak o problému mluvíte, změníte i to, jak ho zažíváte.

Jak probíhá sezení? Tři klíčové techniky

Sezení v SFBT nejsou dlouhé. Průměrně trvají 3 až 7, někdy stačí i jedno. Každé je jiné, ale všechny mají společný základ - tři techniky, které fungují jako „jazykové nástroje“.

• Zázrační otázka: „Kdyby se v noci stala zázraka a váš problém zmizel, co byste si všimli ráno? Kdo by to všiml dřív než vy?“ Tato otázka nevyžaduje věru ve zázraky. Je to jen způsob, jak vytvořit jasný obraz budoucnosti, která je pro klienta žádoucí. Když klient popíše, jak bude vypadat jeho život bez problému, terapeut má jasný cíl, ke kterému se může vytvářet cesta.
• Hledání výjimek: „Kdy byl problém menší nebo vůbec nebyl? Co se tehdy lišilo?“ Tady se neptáte na to, co šlo špatně, ale na to, co šlo dobře - i když jen na chvíli. Klient často řekne: „No, v pátek jsem to zvládl, protože jsem šel na procházku.“ A hned se objeví první řešení - procházka. Než se začne hledat příčina, najde se už řešení.
• Škálové otázky: „Na škále od 0 do 10, kde jste teď? Co by vás posunulo o jedničku výš?“ Tato technika převádí nejasné pocity na konkrétní čísla. Když klient řekne: „Jsem na 3“, terapeut se ptá: „Co byste museli udělat, aby to bylo 4?“ A tím se vytváří malé, reálné kroky, které nevyžadují velké změny - jen drobné, ale směřující.

Terapeut v SFBT není „odborník na problémy“. Je to spolupracovník, který pomáhá klientovi najít vlastní řešení. Neříká: „To bys měl udělat.“ Ptá se: „Co bys dělal, kdyby ses cítil jako ten, kdo už má řešení?“

Proč funguje? Vědecké důkazy

Nejde jen o teoretický přístup. Více než 50 let praxe a desítky studií potvrzují, že SFBT funguje.

Studie Maljanen et al. (2012) ukázala, že SFBT účinně snižuje příznaky úzkosti, depresivních stavů a náladových poruch u dospělých - a to během 3-7 sezení. Studie Kim, Brook a Akin (2018) prokázaly, že SFBT je stejně účinná jako kognitivně behaviorální terapie při léčbě závislostí a traumatu. A pro děti? Podle Bond et al. (2013) je SFBT nejúčinnější, když se použije jako raná intervence - ještě předtím, než se chovací problémy zatvrdejí.

Co je překvapivé? SFBT nevyžaduje, aby klient znovu zažíval traumata. Neptá se: „Co ti bylo děláno?“ Ale: „Co ti pomohlo přežít?“ Toto je klíč pro mnoho lidí, kteří se bojí terapie, protože nechtějí znovu procházet bolestí.

Co se děje v české praxi?

V Česku je SFBT stále menšinový přístup, ale rychle roste. Podle České komory psychologů (2022) ji používá 28 % terapeutů, a 65 % z nich ji kombinuje s jinými metodami - například s KBT nebo systémovou terapií.

Průměrný podíl SFBT na trhu je 8-10 %, ale ročně stoupá o 3,2 %. Proč? Zdravotní pojištěny to ocenily. Kratší terapie = nižší náklady. Klienti to ocenili. Nejsou zatíženi měsíci procházení minulosti. Mnozí říkají: „Za čtyři sezení jsem překonal to, co jiní terapeuti nezvládli za rok.“

V Olomouci, kde pracuji, se často setkávám s lidmi, kteří už dva roky navštěvují terapeutické sezení a stále mluví o dětství. SFBT jim dává jinou možnost. „Nechci se vrátit do minulosti,“ říká jedna klientka. „Chci vědět, jak žít dnes.“

Kdo to může využít? A kdo ne?

SFBT je výborná pro:

• Úzkost, stres, lehkou depresi
• Konflikty ve vztazích (rodina, pracoviště)
• Problémy s sebevědomím nebo motivací
• Děti a dospívající s chovacími potížemi
• Lidé, kteří se bojí prohlubovat traumata

Není vhodná jako samostatná metoda pro:

• Psychózy nebo schizofrenii
• Právě probíhající sebevražedné náklony
• Velmi komplexní traumatizace, kde je potřeba hlubší zpracování

Pro tyto případy se SFBT používá jako doplněk - například když klient s posttraumatickým stresovým poruchou potřebuje získat kontrolu a naději, aby mohl pokračovat v hlubší terapii.

Co potřebujete, abyste to zvládli?

Nejsou potřeba žádné speciální nástroje. Jen jazyk. Ale jazyk, který se naučíte používat.

Ve ČR se výuka SFBT provádí přes Asociaci SFBT pod vedením Mgr. Jiřího Vlčka. Základní kurz trvá minimálně 40 hodin. Ale věřte mi - to nestačí. Když jsem začal, myslel jsem, že „zázrační otázka“ je jen nápad. Pak jsem začal nahrávat sezení a poslouchat je. Zjistil jsem, že většina terapeutů - i zkušených - otázky špatně formulují. „Co by se změnilo?“ je jiné než „Co byste chtěli, aby se změnilo?“

První 6 měsíců praxe je výzva. Musíte přestat hledat řešení za klienta. Musíte přestat poradit. Musíte se naučit mlčet a poslouchat - opravdu poslouchat.

Co říkají lidé, kteří to vyzkoušeli?

Na sociálních sítích se objevují příběhy, které nejsou v učebnicích. „Před SFBT jsem si myslel, že musím překonat všechna svá trauma, než budu moci žít. Po čtyřech sezeních jsem si uvědomil: nechci překonávat minulost. Chci vytvořit budoucnost.“ (MartaP, Facebook, říjen 2022)

Na Redditu terapeut z Prahy napsal: „SFBT je výborný nástroj pro krátkodobou intervenci. Ale neměl by být jediným přístupem v arzenálu.“ A má pravdu. Není to „všechno“. Je to „první krok“.

Jaký je příští krok?

Do roku 2027 se očekává, že podíl SFBT v EU stoupne na 15 %. Důvod? Digitální nástroje. Aplikace, které pomáhají klientům sledovat svůj pokrok na škále 0-10. Virtuální reality, které umožňují „zázračnou otázku“ přes 3D prostředí - kde klient „vstoupí“ do své budoucnosti.

Ale zároveň varují: „Nemějme SFBT jako náhradu za hloubku.“ Prof. Jan Červenka z Karlovy univerzity upozorňuje, že když se terapie přemění na „výrobu řešení“, můžeme ztratit to, co je nejdůležitější - lidskou přítomnost.

Terapie zaměřená na řešení není o tom, jak rychle zmizí problém. Je o tom, jak rychle klient najde v sobě sílu, kterou už měl - jen nevěděl, že ji má. A to je největší zázrak, který může terapeut přinést - ne zázrak v noci, ale zázrak v sobě.